Peněžitý trest

Podmínky uložení peněžitého trestu

Peněžitý trest může soud uložit, jestliže pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. I bez těchto podmínek může soud uložit peněžitý trest v případě, že trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný trestný čin dovoluje, nebo ho ukládá za přečin a vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele nepodmíněný trest odnětí svobody současně neukládá.

Jako samostatný trest může být peněžitý trest uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.

Peněžitý trest soud neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný.

Výměra peněžitého trestu

Peněžitý trest se ukládá v denních sazbách a činí nejméně 20 a nejvíce 730 celých denních sazeb. Denní sazba činí nejméně 100 Kč a nejvíce 50 000 Kč.

Výši jedné denní sazby peněžitého trestu stanoví soud se zřetelem k osobním a majetkovým poměrům pachatele. Přitom vychází zpravidla z čistého příjmu, který pachatel má nebo by mohl mít průměrně za jeden den.

Soud může připustit zaplacení peněžitého trestu ve splátkách. Přitom může určit, že výhoda splátek peněžitého trestu odpadá, jestliže pachatel nezaplatí dílčí splátku včas.

Výkon peněžitého trestu

Poté, co se stane rozsudek vykonatelným, vyzve soud odsouzeného, aby jej zaplatil do jednoho měsíce, a upozorní ho, že jinak bude peněžitý trest vymáhán nebo přeměněn v trest odnětí svobody.

Na žádost odsouzeného může předseda senátu z důležitých důvodů povolit odklad výkonu peněžitého trestu, a to na dobu nejvýše jednoho roku, nebo splácení peněžitého trestu v přiměřených měsíčních splátkách. Povolení odkladu nebo splátek může být odvoláno, pominou-li k odkladu důvody, nebo nedodržuje-li odsouzený bez závažného důvodu splátky.

Od výkonu peněžitého trestu nebo jeho zbytku může soud rovněž upustit, jestliže odsouzený se v důsledku okolností na jeho vůli nezávislých stal dlouhodobě neschopným peněžitý trest zaplatit, nebo by výkonem peněžitého trestu byla vážně ohrožena výživa nebo výchova osoby, o jejíž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat.

V případě nezaplacení peněžitého trestu ve lhůtě soud nařídí, aby peněžitý trest byl vymáhán. Vymáhání peněžitého trestu soud nenařídí, postačují-li na jeho zaplacení prostředky z peněžité záruky nebo je-li zřejmé, že by jeho vymáhání mohlo být zmařeno nebo by bylo bezvýsledné.

Jestliže odsouzený nezaplatí peněžitý trest na výzvu soudu nebo do uplynutí doby, na kterou byl výkon trestu odložen anebo na kterou byly povoleny splátky, a pokud je zřejmé, že by vymáhání peněžitého trestu mohlo být zmařeno nebo by bylo bezvýsledné, přemění soud peněžitý trest nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá zcela nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě se počítá za dva dny odnětí svobody.

Před rozhodnutím soud umožní odsouzenému, aby se k věci vyjádřil. Odsouzený může také odvrátit výkon trestu odnětí svobody, na který byl přeměněn peněžitý trest nebo jeho zbytek, tím, že peněžitý trest zaplatí.

Je dobré vědět

Na pachatele, kterému byl uložen peněžitý trest za jiný trestný čin než zvlášť závažný zločin, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno. Odsouzený tak může vykonat trest již samotným zaplacením stanovené částky a ne např. čekat, než se "osvědčí" v případě podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody. Rozhodnutí se pak neprojevuje na výpisu z evidence Rejstříku trestů.

Z tohoto důvodu může být peněžitý trest pro obviněného nejlepší variantou za situace, kdy je zřejmé, že k uložení trestu dojde. V takovém případě je vhodné usilovat o to, aby byl soudem či státním zástupcem zvolen právě tento druh trestu místo jiného, který by byl pro obviněného tíživější.