Obecně prospěšné práce

Podmínky uložení trestu obecně prospěšných prací

Trest obecně prospěšných prací je jedním z alternativních trestů, které můžou být odsouzenému nařízeny v případě, že soud neuloží trest odnětí svobody. Obecně prospěšné práce můžou být uloženy v případě odsouzení za přečin, tj. za nedbalostní trestný čin a úmyslný trestný čin, pro které trestní zákon stanoví horní hranici trestní sazby do pěti let.

Jako samostatný trest může být trest obecně prospěšných prací uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.

Zároveň z povahy tohoto trestu vyplývá, že nemůže být uložen jako vedlejší trest k trestu odnětí svobody, a to v nepodmíněné formě, ale co je mnohem zajímavější, také v podmíněné formě. V případě podmíněného trestu odnětí svobody je fakticky možné, aby se odsouzený také dostavil k výkonu obecně prospěšných prací, avšak ze systematiky trestního zákona vyplývá, že tato kombinace trestů není možná. 

Výměra trestu obecně prospěšných prací

U dospělých může tento trest soud uložit ve výměře od 50 do 300 hodin, u mladistvých, kteří se dopustí provinění, za které je možné toto opatření uložit pak ve výměře od 50 do 150 hodin.

Stanovenou výměru hodin pak musí odsouzený odpracovat do jednoho roku ode dne, kdy mu soud trest uložil. Do této doby se však nezapočítává doba, kdy odsouzený práci objektivně nemohl vykonávat, a to například ze zákonných nebo zdravotních důvodů. Výkon trestu odnětí svobody se rovněž nezapočítává do doby, ve které odsouzený musí trest odpracovat.

Zároveň může soud na stanovenou dobu trestu obecně prospěšných prací uložit odsouzenému i další přiměřené povinnosti, směřující k tomu, aby vedl řádný život. Zpravidla soudy k tomuto trestu ukládají také povinnost nahradit škodu, která spácháním trestného činu vznikla..

Výkon trestu obecně prospěšných prací

Tento trest odsouzeného omezuje v jeho svobodné dispozici s volným časem a spočívá v uložení povinnosti daný čas věnovat aktivitám, které jsou pro společnost jako celek a její fungování užitečné. V praxi jde zejména o údržbu veřejných prostranství, úklid komunikací a budov institucí zabývajících se vědou, ochranou zdraví, školstvím, kulturou, sociální, charitativní, nebo humanitární činností.

V případě, že odsouzený zaviněně trest uložený soudem v stanovené době nevykoná, může soud trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek proměnit na trest odnětí svobody. Pro tento účel je stanoven přepočet, kdy každá jedna, i započatá hodina obecně prospěšných prací se rovná jednomu dnu trestu odnětí svobody.

V praxi to tedy znamená, že pokud odsouzený, kterému byl uložen trest obecně prospěšných prací s výměrou 200 hodin, nevykoná tento trest do jednoho roku ode dne vydání rozsudku, který tuto povinnost ukládá, může soud tento trest proměnit až na 200 dní trestu odnětí svobody.

Je dobré vědět

Na pachatele, kterému byl uložen trest obecně prospěšných prací, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno. Odsouzení se pak nevyskytne na výpisu z evidence Rejstříku trestů.

Trest obecně prospěšných prací tak může být pro obviněného zajímavou alternativou k podmíněnému trestu odnětí svobody neboť doba "podmínky" je předem daná a po celou dobu jejího trvání odsouzeného provází riziko její proměny a nástupu do výkonu trestu odnětí svobody. V případě obecně prospěšných prací je v zásadě na odsouzeném, jak rychle bude celý trest vykonán (podobně jako v případě peněžitého trestu, který je vykonán již zaplacením).

Z tohoto důvodu může být trest obecně prospěšných prací (podobně jako peněžitý trest) pro obviněného nejlepší variantou za situace, kdy je zřejmé, že k uložení trestu dojde. V takovém případě může být vhodné usilovat o to, aby byl soudem či státním zástupcem zvolen právě tento druh trestu místo jiného, který by byl pro obviněného tíživější.