Ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky 

Skutková podstata 

§ 146a trestního zákoníku:

(1) Kdo jinému úmyslně způsobí ublížení na zdraví v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody až na jeden rok. 

(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.

(3) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody až na čtyři léta.

(4) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 3 na dvou nebo více osobách,

b) spáchá-li takový čin na těhotné ženě, nebo

c) spáchá-li takový čin na dítěti mladším patnácti let.

(5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 3 smrt.

Subjektivní stránka - úmysl

Ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky je úmyslný trestný čin. Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem (úmysl přímý), nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl nepřímý).

V případě, že lze shledat místo úmyslu pouhou nedbalost nejedná se o daný trestný čin. 

Obhajoba

U trestných činů proti životu a zdraví může i na první pohled detail mít zásadní dopad na výsledek trestního řízení. A to nejen zda dojde k odsouzení či zproštění obžaloby dané osoby, ale i na to, jaký trestný čin bude v jejím jednání případně spatřován.

V souvislosti s ublížením na zdraví, případně těžkým ublížením na zdraví, je jednou ze zásadních otázek posouzení, k jakému následku v daném případě došlo. Tzn. zda se jednalo o ublížení na zdraví dle § 122 odst. 1 trestního zákoníku, či zda došlo ke způsobení těžké újmy na zdraví dle § 122 odst. 2 trestního zákoníku. Významné je rovněž to, k čemu směřovalo jednání pachatele, resp. zda lze ve věci spatřovat úmysl, či nedbalost pachatele.

Ublížením na zdraví se rozumí takový stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného a který vyžaduje lékařského ošetření. Jednotlivé znaky jsou upřesněny v rámci judikatury, kdy např. za "nikoli krátkou dobu" je považováno nejméně sedm dnů.

Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví zmrzačení, ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, ochromení údu, ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, poškození důležitého orgánu, zohyzdění, vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, mučivé útrapy, nebo delší dobu trvající porucha zdraví. I zde je významná judikatura, která např. dovozuje, že "delší dobou" se rozumí cca šest týdnů.

Možností obhajoby je celá řada. S ohledem na skutkovou podstatu tohoto trestného činu se nabízí např. následující:

• Došlo ke zranění v důsledku jednání pachatele?
  
• V čem spočívala způsobená porucha zdraví?
• Jakým způsobem byl omezen způsob života poškozeného?
• Jak dlouho porucha a v jaké intenzitě trvala?
• Vyžádala si způsobená porucha zdraví lékařské ošetření?
• Jaký byl vztah mezi pachatelem a poškozeným?
  
• Zavdal příčinu k jednání pachatele určitým způsobem poškozený (vlastním předchozím útokem či zavrženíhodným jednáním)?
  
• Je ve věci přítomna některá z okolností vylučující protiprávnost (typicky nutná obrana)?
• Byl v rozhodný okamžik pachatel příčetný? Jednal pod vlivem alkoholu, omamných látek, psychické nemoci?
  
• Směřoval k rozhodným skutečnostem úmysl pachatele?

V případě trestných činů proti životu a zdraví je obzvlášť důležité podrobně rekonstruovat celý průběh relevantního jednání a jeho kontextu. Velmi významnou roli může hrát znalecký posudek, který např. objasní, jakým způsobem, směrem, nástrojem či intenzitou byl útok veden a jaký následek mohl objektivně způsobit. To má vliv i na posouzení (ne)existence úmyslu pachatele.

Stejně tak se může vyjádřit k následku, které jednání pachatele mělo, resp. jaký mohl pachatele za konkrétních okolností reálně předpokládat.