Znásilnění

Skutková podstata 

§ 175 trestního zákoníku:

(1) Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

a) souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží,

b) na dítěti, nebo

c)  se zbraní.

(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let,

b) spáchá-li takový čin na osobě ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné nebo ústavní výchovy anebo v jiném místě, kde je omezována osobní svoboda, nebo

c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.

(4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

(5) Příprava je trestná.

Subjektivní stránka - úmysl

Znásilnění je úmyslný trestný čin. Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem (úmysl přímý), nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl nepřímý).

V případě, že lze shledat místo úmyslu pouhou nedbalost nejedná se o daný trestný čin. 

Obhajoba

Možností obhajoby je celá řada. S ohledem na skutkovou podstatu tohoto trestného činu se nabízí např. následující:

• Použil pachatel násilí, pohrůžku násilí nebo pohrůžku jiné těžké újmy?
  
• Jakým způsobem hrozil pachatel poškozené(mu)? 
• Mohl(a) poškozený(á) jednání pachatele vnímat jako hrozbu? 
  
• Jaké intenzity byla hrozící újma?
• Byl poškozený(á) bezbranný, nebo měl(a) možnost jednání zabránit?
• Směřovalo jednání pachatele k pohlavnímu styku? 
• Došlo k němu? 
• Proč k němu případně nedošlo?
• Jaký byl vztah mezi pachatelem a poškozeným(ou)?
• Jaký byl jejich vztah před předmětným jednáním?
• Jaký byl po něm?
• Byl v rozhodný okamžik pachatel příčetný? Jednal pod vlivem alkoholu, omamných látek, psychické nemoci?
  
• Směřoval k rozhodným skutečnostem úmysl pachatele?

V případě tohoto trestného činu je obzvlášť důležité podrobně rekonstruovat celý průběh relevantního jednání a jeho kontextu. Zejména je třeba se věnovat věrohodnosti údajného pachatele a poškozené(ho). Velmi významnou roli v tomto může hrát znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví klinická psychologie a psychiatrie, který v této souvislosti bývá zpracován.