Nejčastější trestné činy
Kuplířství
Skutková podstata
§ 189 trestního zákoníku:
(1) Kdo jiného přiměje, zjedná, najme, zláká nebo svede k provozování prostituce, nebo kdo kořistí z prostituce provozované jiným, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až na čtyři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
b) jako člen organizované skupiny.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na osm až patnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
Subjektivní stránka - úmysl
Kuplířství je úmyslný trestný čin. Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem (úmysl přímý), nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl nepřímý).
V případě, že lze shledat místo úmyslu pouhou nedbalost nejedná se o daný trestný čin.
Obhajoba
Možností obhajoby je celá řada. S ohledem na skutkovou podstatu tohoto trestného činu se nabízí např. následující:
- Přiměl, zjednal, najal, zlákal nebo svedl obviněný jiného k provozování prostituce?
- Kořistil z prostituce provozované jiným?
- Jednalo se o provozování prostituce?
- Jakou povahu měla činnost jiné osoby?
- Co obviněný dané osobě poskytoval?
- Získával obviněný z daného vztahu nějaký prospěch?
- Jakou měl případný prospěch podobu?
- Měl obviněný (jiný) legální příjem?
- Jaký byl vztah mezi pachatelem a jinou osobou?
- Jakým způsobem se stýkali?
- Byl v rozhodný okamžik pachatel příčetný? Jednal pod vlivem alkoholu, omamných látek, psychické nemoci?
- Směřoval k rozhodným skutečnostem úmysl pachatele?
V případě tohoto trestného činu je obzvlášť důležité podrobně rekonstruovat celý průběh relevantního jednání a jeho kontextu. Zejména je třeba se věnovat věrohodnosti údajného pachatele a poškozené(ho). Velmi významnou roli v tomto může hrát znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví klinická psychologie a psychiatrie, který v této souvislosti bývá zpracován.