Neoprávněné podnikání

Skutková podstata 

§ 251 trestního zákoníku:

(1) Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. 

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu, nebo

b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo

b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Subjektivní stránka - úmysl

Neoprávněné podnikání je úmyslný trestný čin. Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem (úmysl přímý), nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl nepřímý).

V případě, že lze shledat místo úmyslu pouhou nedbalost nejedná se o daný trestný čin. 

Obhajoba

Možností obhajoby je celá řada. S ohledem na skutkovou podstatu tohoto trestného činu se nabízí např. následující:

• Vyžadovala provozovaná činnost povolení či oprávnění?
  
• Proč dotyčná osoba oprávnění neměla?
• Od kdy bylo oprávnění vyžadováno?
• V jakém rozsahu byla činnost provozována?
• Jak dlouho byla činnost provozována?
• Byla činnost vykonávána soustavně či nárazově?
• Byla činnost provozována za účelem zisku, nebo bezplatně?
• Byl cílem činnosti trvalý zdroj příjmů?
• Mohla provozováním činnosti bez oprávnění vzniknout škoda?
• Směřoval k rozhodným skutečnostem úmysl dotyčné osoby?