Zastavení trestního stíhání

Zastavit trestní stíhání v případném řízení znamená jej ukončit bez obžaloby. V době po zahájení trestního stíhání je vhodné průběžně sledovat a vyhodnocovat, zda nenastala některá z níže uvedených okolností. Pokud k tomu dojde, připadá v úvahu podání návrhu na zastavení trestního stíhání.

Trestní stíhání musí státní zástupce zastavit, jakmile spolehlivě zjistí, že buď: 

1. se trestný čin nestal, nebo 

2. že skutek není trestným činem, nebo 

3. že jej nespáchal obviněný, nebo 

4. že je trestní stíhání nepřípustné, protože obviněný nebyl v době spáchání činu příčetný a tedy nebyl trestně odpovědný, nebo 

5. že zanikla trestnost činu.

Státní zástupce v některých případech trestní stíhání zastavit i může. Tuto možnost má tehdy,  

1. je-li trest, k němuž může trestní stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne 

2. bylo-li o skutku obviněného již rozhodnuto jiným orgánem (např. kázeňsky, kárně) a toto rozhodnutí lze považovat za postačující, nebo

3. jestliže vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo.

Zastavení trestního stíhání lze dosáhnout i pomocí tzv. odklonů, tzn. alternativních způsobů vyřízení trestního řízení. V případě, že je důkazní situace nepříznivá, se může jednat o zajímavou variantu.