Trestní oznámení

Podání trestního oznámení

Trestní oznámení je jakékoli podání orgánům činném v trestním řízení (zpravidla u policejního orgánu – na jakékoli služebně Policie ČR), ze kterého vyplývá důvodné podezření, že došlo ke spáchání trestného činu a které může podat jakákoli osoba. Z řádně podaného trestního oznámení plyne orgánům činným v trestním řízení povinnost začít zjišťovat, zda a kým byl spáchán trestný čin.

Trestní oznámení lze podat i anonymně, což ale značně stěžuje práci policejních orgánů, protože nemají možnost vyžádat od oznamovatele doplňující informace, případně jej předvolat k podání vysvětlení. Pokud je trestní oznámení podáno anonymně, oznamovatel se navíc zásadně nedozví o výsledku jeho vyřízení.

Trestní oznámení není svázáno zákonnými požadavky na formu, tudíž ho lze podat písemně, elektronicky, anebo ústně do protokolu před policejním orgánem či státním zastupitelstvím.

Pokud je trestní oznámení podáno nebo zasláno věcně, či místně nepříslušnému policejnímu orgánu či státnímu zastupitelství, neznamená to, že by se orgány oznámením nezabývaly. Není povinností občanů znát pravidla příslušnosti trestního řízení, naopak je povinností policejního orgánu, nebo státního zastupitelství trestní oznámení předat tomu orgánu jenž ve věci příslušný je.

Obsah trestního oznámení

Ideálně by trestní oznámení mělo obsahovat popis toho, co se stalo, a v čem je spatřován trestný čin (není však potřeba uvádět jaký konkrétní trestný čin byl spáchán, klasifikace trestného činu je povinností orgánů činných v trestním řízení). Případně může být doložen potřebnými listinami nebo fotografiemi. Cílem je ukázat orgánům činným v trestním řízení, že je oznámení důvodné - je proto vhodné popsat místo, kde se událost odehrála a kdy, jak k události došlo a jak se chovaly jednotlivé zúčastněné osoby, dále i následky události, či předpokládaný motiv domnělého pachatele. Každá relevantní informace napomáhá účinnému prověření oznámené skutečnosti.

Je také vhodné oznámení podat na neznámého pachatele, jen s jeho objektivním popisem, a to z toho důvodu, aby oznamovateli nehrozilo trestní stíhání za křivé obvinění. Zjistit pachatele a všechny okolnosti je výhradně povinností orgánů činných v trestním řízení. Být stíhán za křivé obvinění je možné pouze tehdy, pokud bylo trestní oznámení podáno úmyslně na nevinnou osobu. Jestliže se pouze nepodaří v trestním řízení prokázat vinu domnělého pachatele, přičemž trestní oznámení nebylo podáno se záměrnou lží, jedná se pouze o "neúspěšné" trestní oznámení a obvinění z křivého obvinění oznamovateli nemůže hrozit.

Oznamovací povinnost

U některých trestných činů je trestním zákoníkem stanovena takzvaná oznamovací povinnost, tzn. pokud se osoba o těchto trestných činech dozví, musí je oznámit orgánům činným v trestním řízení. Neučiní-li tak, hrozí této osobě trest odnětí svobody až do výše tří let. Oznamovací povinnost je stanovena například na trestný čin vraždy, těžkého ublížení na zdraví, zneužívání dítěte a další zločiny, včetně všech zločinů proti lidskosti a trestných činů proti státu.

Vypořádání trestního oznámení

V případě, že okolnosti uvedené v trestním oznámení nasvědčují možnosti, že došlo ke spáchání trestného činu, jsou zahájeny úkony trestního řízení. Tím je zahájeno přípravné řízení, resp. tzv. fáze prověřování.

Nepotvrdí-li se podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením, jestliže není na místě vyřídit věc jinak (nepřípustnost trestního odevzdání věci příslušnému orgánu k projednání přestupku, kázeňskému nebo kárnému projednání), případně např. pokud by bylo trestní stíhání nepřípustné či neúčelné.

Nasvědčují-li naopak prověřováním podle zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne zásadně policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného.

V případě, že oznamovatel není spokojen se způsobem vyřízení podaného trestního oznámení policejním orgánem, má možnost obrátit se na státního zástupce, který ve věci vykonává dozor. V případě, že je oznamovatel zároveň poškozeným, upravuje tuto možnost výslovně § 157a trestního řádu. V případě vad v postupu státního zástupce lze využít zejména podnět(y) k dohledu dle zákona o státním zastupitelství.