Zavedení mechanismů whistleblowingu lze doporučit i "nepovinným" subjektům. Tedy takovým osobám, na které se zákon o ochraně oznamovatelů přímo nevztahuje. 

Zřízení vnitřního oznamovacího systému je významnou součástí tzv. compliance programů, které je výhodné zejména s ohledem na možnost zproštění se trestní odpovědnosti. Fungujícím vnitřním oznamovacím systémem může daná osoba předejít vzniku škod, neboť tento způsob prevence se někdy ukazuje jako efektivnější než audit. Stejně tak může zamezit vzniku reputační újmy. 

Zavedení vnitřního oznamovacího systému může být zároveň signálem, že subjekt podporuje otevřenou firemní kulturu a etické principy. Resp. že zaměstnavatel bere dodržování právních a etických norem vážně a jejich porušování netoleruje. To může být v některých případech i požadavek některých obchodních partnerů.

Zákon stanoví celou řadu povinností a s nimi spojených sankcí pro případ jejich nesplnění. Výše sankce může dosáhnout až 1 000 000 Kč.

Je však třeba pamatovat na to, že neplněním uložených povinností nevzniká jen riziko zákonných sankcí. Právnická osoba se vystavuje i hrozbě dalších negativních jevů (vznik škod, reputační újma atd.).

Právní úprava whistleblowingu přináší značně specifické povinnosti, které jsou navíc spojeny se lhůtami a závažnými sankcemi. Pro efektivní plnění povinností, které nový zákon přináší, je důležité zajištění dvou rovin: právní a technické. Každé oznámení je třeba kvalifikovaně posoudit a vyvodit odpovídající právní důsledky. K tomu jsou nutné zejména komplexní právní znalosti a zkušenosti napříč mnoha právními obory. Toto může zajistit osoba s právním vzděláním, typicky advokát. S efektivním fungováním vnitřního oznamovacího systému může pomoci praktická softwarová platforma, ve které jsou přijatá oznámení spravována.