Nároky poškozeného v trestním řízení

Uplatnění nároku

Poškozený je oprávněn navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal. 

Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování. Je-li sjednána dohoda o vině a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při prvním jednání o takové dohodě. 

Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje nebo z jakých důvodů a v jakém rozsahu se uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Důvod a výši škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení je poškozený povinen doložit. O těchto právech a povinnostech musí být poškozený poučen. 

Nebyl-li by pro rozhodnutí o nároku poškozeného dostatečný podklad a nebrání-li tomu důležité důvody, zejména potřeba vyhlášení rozsudku nebo vydání trestního příkazu bez zbytečných průtahů, soud poškozenému sdělí, jakým způsobem může podklady doplnit, a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu, kterou mu zároveň určí.

Vztah trestního a občanskoprávního řízení

Nárok na náhradu újmy lze uplatnit jak v trestním, tak občanskoprávním řízení. Obě řízení mají svá specifika, výhody a nevýhody. Lze říci, že trestní řízení není primárně určeno pro rozhodování o náhradě újmy. 

Tento princip se projevuje zejména v situaci, kdy důkazy provedené před soudem jsou dostačující pro rozhodnutí o vině a trestu, posouzení uplatněného nároku na náhradu újmy by však další řízení významně protáhlo. V takovém případě je poškozený se svým nárokem (celým, případně jeho dosud neprokázanou částí) odkázán na občanskoprávní řízení, kde jej musí uplatnit standardní žalobou. 

Více o tom, zda pohledávku vymáhat v občanskoprávním řízení, či zda využít nástroje trestního práva, se dozvíte v článku pod odkazem níže.