Jde o rozhodnutí vydané v občanském soudním řízení, správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního či v trestním řízení. Nezákonné rozhodnutí tak může být vydáno v širokém spektru řízení. 

Nárok lze zásadně uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Pokud byla škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. 

Zákon zároveň zásadně stanoví podmínku využití dostupných procesních prostředků ochrany práva (vyjma návrhu na obnovu řízení). Zároveň jsou upraveny specifické podmínky pro případy rozhodnutí o vazbě, trestu a ochranném opatření.

Obecně se jedná o počínání státního orgánu, který je v rozporu s právními normami stanovujícími jeho postup. Nesprávný úřední postup se neprojevuje v samotném rozhodnutí daného orgánu. Typicky se jedná o vydání rozhodnutí po lhůtě stanovené zákonem, případně jeho nevydání. Stejně tak lze pod nesprávný úřední postup zařadit celou řadu faktických úkonů státních orgánů, které nelze označit za rozhodnutí.

Příčinná souvislost znamená vztah příčiny a následku mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem újmy. Tzn. že to bylo právě vytýkané nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, co způsobilo konkrétní újmu.

Problematika příčinné souvislosti je v rozhodovací praxi soudů řešena velmi často a je nezbytné ji posuzovat případ od případu - mimo jiné s důrazem na otázku, zda bylo nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup výhradní či pouze jednou z příčin újmy, jak vypadal celý řetězec příčinné souvislosti, zda si případně újmu nezpůsobil (alespoň částečně) poškozený sám atd. 

Újma představuje širší kategorii, která v sobě zahrnuje škodu (jinými slovy majetkovou újmu) a nemajetkovou újmu.

Škodu lze dále dělit na tzv. skutečnou škodu (to, co z majetku vlivem určité události ušlo – např. poškozením automobilu došlo ke snížení jeho hodnoty) a ušlý zisk (rozmnožení majetku, které nenastalo – např. poškozený prokáže, že v důsledku nezákonného odsouzení s ním obchodní partner neuzavřel plánovanou smlouvu).

Nemajetková újma se týká případů, které nemají přímý dopad v majetkové sféře poškozeného. Typicky se jedná o nepřiměřenou délku řízení, zvýšenou psychickou zátěž atd.