Řádné opravné prostředky
Odvolání
Opravným prostředkem proti rozsudku soudu prvního stupně je odvolání. Odvolání podává typicky obžalovaný a usiluje jím o zvrácení nepříznivého výsledku před soudem prvního stupně.
Osoby oprávněné podat odvolání
Osob oprávněných podat odvolání je v trestním řízení vícero. Patří mezi ně konkrétně:
- obžalovaný,
přičemž odvolání musí směřovat proti výroku, který se ho přímo dotýká, nejde-li o výrok o vině v rozsahu, v jakém soud přijal jeho prohlášení viny (obdobně pokud obžalovaný uzavřel dohodu o vině a trestu, může proti rozsudku soudu prvního stupně podat odvolání jen v případě, pokud by se rozhodnutí o schválení dohody od znění dohody lišilo);
- státní zástupce,
který může odvolání podat ve prospěch i neprospěch obžalovaného;
- poškozený,
pouze však proti výroku o náhradě škody, která mu byla trestným činem způsobena;
- zúčastněná osoba,
tj. osoba, které byla zabrána věc v rámci trestního řízení, pouze však proti výroku soudu o zabrání věci;
- osoby se samostatným odvolacím právem, tj. příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh,
kteří tak mohou učinit opět pouze ve prospěch obžalovaného.
Důvody odvolání
V odvolání je zapotřebí vždy důsledně uvést, v čem je spatřována nesprávnost napadeného rozsudku. Může jít např. o:
- skutkové vady, kdy soud např. provedl nesprávné skutkové zjištění;
- nesprávnou právní kvalifikaci soudu, kdy soud např. nesprávně vyhodnotil spáchaný trestný čin;
- procesní vady vzniklé v rámci trestního řízení (např. při dokazování).
Odvolání musí být pečlivě odůvodněno, aby bylo patrné, který výrok rozsudku je napadán a jaké vady jsou konkrétně vytýkány. V odvolání mohou být též uvedeny nové skutečnosti a důkazy.
Lhůta a místo podání odvolání
Je důležité mít na paměti, že lhůta pro podání odvolání je krátká – činí konkrétně 8 dní od doručení písemného odůvodnění rozsudku. Odvolání se podává k takovému soudu, proti jehož rozsudku směřuje.
Odvolatel je nicméně oprávněn vzdát se práva na odvolání, a to na základě výslovného prohlášení, ze kterého vyplývá vůle vzdát se zcela a bez výhrad tohoto práva.
Pokud by si odvolatel podání odvolání rozmyslel, je oprávněn učinit zpětvzetí odvolání i po jeho podání k soudu, a to do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě.
Řízení u odvolacího soudu
O odvolání následně rozhoduje soud, který je přímo nadřízený soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Pokud tedy v prvním stupni rozhodoval okresní soud, bude o odvolání rozhodovat jemu nadřízený soud krajský. Pokud byl prvostupňový soud krajský, o odvolání bude rozhodovat vrchní soud (ten sídlí v Praze a v Olomouci).
Odvolací soud zamítne odvolání, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět. Odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání.
Nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání z uvedených důvodů, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání.
Není-li odvolání shledáno jako důvodné, odvolací soud jej zamítne. Jinak napadený rozsudek nebo jeho část zruší. V takovém případě může nastat několik různých variant. Odvolací soud může dle okolností zejména vrátit věc soudu prvního stupně, případně může rozhodnout sám. Stejně tak může postoupit věc jinému orgánu (typicky vyhodnotí-li věc jako přestupek), zastavit trestní stíhání, či rozhodnout o podmíněném zastavení trestního stíhání či o schválení narovnání (které má rovněž za následek zastavení trestního stíhání).
Odvolání pro obviněného představuje poslední řádný opravný prostředek.
Proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost jeho kvalitnímu zpracování.
I v případě neúspěšného podání odvolání jsou k dispozici další nástroje obrany. Jde však o mimořádné opravné prostředky (dovolání, stížnost pro porušení zákona, obnova řízení, resp. ústavní stížnost), jejich úspěšnost je však podstatně nižší než v případě odvolání. Je to dáno jejich povahou a (ve srovnání s odvoláním) poměrně úzkému okruhu argumentů, o které je lze účinně opřít.