Odstoupení od trestního stíhání

Zákonné podmínky

Jde o formu odklonu, který je používán v případech projednávaných v režimu zákona o soudnictví ve věcech mládeže.

V řízení o provinění, na které trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta, může soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce z důvodu chybějícího veřejného zájmu na dalším stíhání mladistvého a s přihlédnutím k povaze a závažnosti provinění a osobě mladistvého odstoupit od trestního stíhání mladistvého, jestliže

a) trestní stíhání není účelné a

b) potrestání není nutné k odvrácení mladistvého od páchání dalších provinění.

Součástí rozhodnutí o odstoupení od trestního stíhání je též výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém bylo spatřováno provinění, jehož se odstoupení od trestního stíhání týká.

Odstoupit od trestního stíhání lze zejména v případě, jestliže mladistvý již úspěšně vykonal vhodný probační program, byla úplně nebo alespoň částečně nahrazena škoda způsobená proviněním a poškozený s takovým odškodněním souhlasil, bylo úplně nebo alespoň částečně vráceno bezdůvodné obohacení získané proviněním a poškozený s takovým rozsahem vrácení bezdůvodného obohacení souhlasil, anebo bylo mladistvému vysloveno napomenutí s výstrahou a takové řešení lze považovat z hlediska účelu řízení za dostatečné. 

Praktické aspekty

S rozhodnutím o odstoupením od trestního stíhání není spojena zkušební doba. Trestní stíhání proto později nemůže být pro stejný skutek znovu obnoveno. 

Je však třeba brát v úvahu skutečnost, že poté, co byl u určité osoby odklon jednou použit, výrazně klesá šance, že bude moci takovou možnost použít znovu v budoucnu.

Praktické aspekty

Pro dosažení odstoupení od trestního stíhání pomáhá aktivita obviněného, resp. jeho obhájce. Proto je vhodné již od počátku trestního řízení na základě dostupných a následně doplněných skutečností identifikovat stav a pravděpodobné vyhlídky na další průběh řízení. V případě, že se jeví jako nejvhodnější řešení tento odklon, je dobrou cestou proaktivně kontaktovat státního zástupce, tuto možnost s ním předjednat a následně si potvrdit konkrétní podmínky.

V případě pasivního vyčkávání lze očekávat, že státní zástupce podá obžalobu. Byť v praxi v těchto případech hrozí většinou reálně pouze mírná sankce (tzv. opatření), je odklon mnohem lepším výsledkem trestního řízení. Narozdíl od trestu (i podmíněného) není uveden na výpisu z evidence Rejstříku trestů, neboť zde nedochází k odsouzení. Nijak tedy nekomplikuje obviněnému následný život.

Odstoupení od trestního stíhání je oblíbeným odklonem v případech mladistvých prvopachatelů, kteří splňují příslušné podmínky. V případě, že obviněnému již dříve bylo za určité provinění uloženo některé z opatření, nebo již dříve odklon využil, je šance na jeho rozhodnutí státním zástupcem (případně později soudem) výrazně nižší. Problém může být i výraznější přestupková minulost.

V případě, že je důkazní situace jasná, obviněný splňuje podmínky a chce mít věc co nejrychleji za sebou se zachováním čistého trestního rejstříku, je tento odklon vhodnou variantou postupu.