Stížnost pro porušení zákona

Proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona.

Samotný odsouzený nemůže stížnost pro porušení zákona podat. Může pouze připravit podnět k jejímu podání. To, zda bude stížnost pro porušení zákona podána, je na rozhodnutí ministra spravedlnosti. Ze statistik vyplývá, že stížnost pro porušení zákona je podána pouze na základě malé části podnětů. Je-li však již podána, zpravidla bývá úspěšná.

Potenciální důvody pro podání stížnosti jsou relativně široké. Obecně však lze říci, že nízkou šanci na úspěch mají podněty opírající se o důvody skutkového charakteru, jakož i ty, kde jsou použity argumenty, které již byly přezkoumány v rámci dříve podaného dovolání, resp. ústavní stížnosti. Stejně tak nelze v rámci stížnosti pro porušení zákona úspěšně uplatňovat nové skutečnosti a důkazy - tyto mohou založit důvod pro obnovu řízení.

Lhůta pro podání stížnosti pro porušení zákona (resp. podnětu) není dána.