Trestní příkaz – výhoda nebo past?

Trestní příkaz je na první pohled jednoduché a rychlé řešení trestní věci. Umožňuje soudu rozhodnout bez veřejného jednání a často vede k mírnému trestu. Jenže právě v tom může být skrytá past. Tím, že celý proces proběhne "od stolu", obviněný se vzdává možnosti obhajoby – a někdy přijímá rozhodnutí, které pro něj má mnohem horší dopady, než si uvědomuje.

Co to je trestní příkaz a kdy se používá?

Trestní příkaz je rozhodnutí soudu, které může být vydáno bez hlavního líčení. Podmínkou je, že soud má dostatek důkazů a že jde o méně závažný trestný čin. Typicky se používá v případech, kdy:

• je pachatel bezúhonný nebo má pouze drobnou minulost,
• jde o skutky jako krádež, ublížení na zdraví z nedbalosti, maření úředního rozhodnutí, méně závažné zkrácení daně apod.,
• nehrozí nepodmíněný trest odnětí svobody.

Trestním příkazem může soud uložit například podmíněný trest, peněžitý trest, obecně prospěšné práce nebo zákaz činnosti. Důležité je, že o vině a trestu rozhoduje pouze soudce – bez výslechu obviněného, bez možnosti navrhovat důkazy, bez hlavního líčení.

Výhody trestního příkazu: kdy dává smysl?

Trestní příkaz může být pro obviněného výhodný. Typické případy, kdy se vyplatí jeho přijetí, mohou být následující:

• Obviněný ví, že se skutku dopustil, a chce věc rychle uzavřít.
• Trest navržený soudem je mírný – třeba podmíněný trest odnětí svobody na 6 měsíců nebo peněžitý trest ve výši pár desítek tisíc korun.
• Není pravděpodobné, že by hlavní líčení vedlo k lepšímu výsledku.
• Obviněný se chce vyhnout stresu z veřejného jednání či případné medializaci.

Když je trestní příkaz přiměřený, srozumitelný a odpovídá okolnostem, může být jeho přijetí rozumným krokem.

Rizika trestního příkazu: co obviněný často neví

Častou reakcí obviněných je trestní příkaz prostě přijmout, jen aby měli klid. Tím ale mohou udělat chybu, kterou už později nejde napravit. Co si obvinění často neuvědomují?

• Neproběhlo hlavní líčení. Nikdo si je nevyslechl, neprojednával se jejich pohled na věc, nezkoumaly se polehčující okolnosti.
• Trest dle trestního příkazu se zapisuje do rejstříku trestů. I když jde pouze o podmíněný či peněžitý trest, záznam v rejstříku může ovlivnit zaměstnání, podnikání nebo další řízení.
• Existuje lhůta pro odpor. Pokud obviněný nepodá odpor do 8 dnů, trestní příkaz nabude právní moci – a s tím už nelze (až na výjimky) nic dělat, ani když je rozhodnutí zjevně přísné nebo chybné.
• Zaznamenaná vina se bere jako pravomocně rozhodnutá. V budoucnu se k tomu může přihlížet např. při posuzování recidivy.

Závěr

Zejména u trestních příkazů se zákazem činnosti, vyšší peněžitou sankcí nebo jiným zásadním dopadem na život obviněného je vždy lepší konzultace s obhájcem. V některých případech stačí jednoduchý odpor, aby bylo možné dosáhnout výrazně lepšího výsledku.

Trestní příkaz není bezvýznamný formální dokument – je to vlastně zkrácený rozsudek. Může být výhodný, ale jen pokud mu člověk rozumí a jeho dopady zváží v souvislostech. Pokud si nejste jistí, zda ho přijmout, nechte si poradit. Osmidenní lhůta pro odpor běží velmi rychle – a rozhodnutí může ovlivnit Váš život na dlouho.

Mgr. Petr Motyčka